Budišov - Turista

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Budišov

1679  Budišov (okres Třebíč)

Rozměry:
  122 x 45 x 22 cm

Popis:
Křížový kámen s reliéfem dvojramenného kříže s rozšířenou patou.

Pověst - historie:
/Josef Mikulášek, Smírčí kameny, Budišovský zpravodaj, 4, 2005/
"…. První takový kámen v Budišově máme u farního kostela. Je to žulová deska vysoká 122 cm a široká 45 cm s vytesaným dvouramenným křížem, pochází asi ze 16. století. Tento kámen byl původně umístěn u polní cesty z Rohů do Budišova, v katastru obce Hodov. Ke kostelu ho dal přemístit pan farář Slabý, protože při úpravách a scelování polí hrozilo jeho zničení. "


/ Alois Franz, Fig.83 Budischau-Rohy, Mittheilungen der k. k. Central-Commission, Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren, Wien, 1899 /

/Alois Bačák , Budišovský zpravodaj, 1, 2012/
"Hledání smírčího kamene
Vždy, když jsem četl v Budišovském zpravodaji o smírčích kamenech, nebo když projdu po jižní straně hřbitova, vybaví se mi v mysli podzim roku 1986.
Jednoho podzimního dne roku 1986 mne oslovil P. Jan Slabý: "Vezmi foťák a vyfoť v hodovských kopečcích smírčí kámen - kříž." Zároveň mi vysvětlil nejschůdnější cestu k tzv. hodovským kopečkům.

S mým synem Lojzíkem jsme si vzali fotoaparát Ljubitěl a vydali se po načrtnuté cestě. I když jsem byl v těchto místech poprvé a popravdě jsem ani neměl představu, jak kámen vypadá, jako bych ta místa znal, protože scenérie krajiny byla podobná té, kterou jsem znal z dětství v Holejích.

Po krátké chvíli jsme narazili na kámen, ve kterém byl vytesán dvojramenný kříž. Nacházel se pod elektrickým vedením asi 1,3 km od Kundelova směrem na západ, v místech, kudy kdysi vedla cesta od rybníčka Hastrmánek na Brdcích do Rohů. Ofotil jsem jej ze všech možných stran a úhlů. Pro jistotu (nebyl jsem si jist, zda je to ten kámen) jsme prochodili i ostatní kopečky, a když jsme další kámen nenašli, vrátili jsme se domů.
Film jsem hned vyvolal, na druhý den jsem zhotovil fotografie a v týdnu jsem se vypravil za panem farářem. Fotografie si prohlédl a říká: "To není on, až přijede pan arch. Hyzler, on ví, kde jej hledat."

Nedalo mi to, a já jsem se letos vypravil, po tolika letech, s pejskem a fotografiemi v ruce, hledat to místo, kde jsem kámen vyfotil. Vše se ztížilo tím, že původní cesta do Rohů již desetiletí neexistuje a většina pamětníků je dnes již na věčnosti. Napoprvé ani na podruhé se mi to nepovedlo, krajina se, i když nepatrně, přece jenom od těch dob změnila. Mého synovce Standu Bačáka napadlo fotografie zvětšit až do formátu A4, a já vyrazil do těch míst potřetí. Jak se nakonec ukázalo, zvětšení fotografií mne přimělo hledat původní místo kamene s využitím elektrického vedení, jež prochází nad krajinou.
Oproti předpokladům jsem se musel přesunout o 120 m na západ a ono místo jsem spolehlivě našel.
Co dodat na závěr? Stálo hodně úsilí znovu najít, po tolika letech, místo, kde jsem původní fotografie dělal. Tvůrci Památných kamenů a pověstí na Třebíčsku stejnými a mnohdy ještě složitějšími cestami se snažili a snaží zmapovat v krajině jednotlivé smírčí kameny, z nichž mnohé nenávratně zmizely. Smírčí kameny jsou součástí historie a mnohdy důkazem, jak se před staletími žilo, což bude možná doceněno až dalšími generacemi. Budiž jim za to dík."


/Emanuel Nožička, Budišovský zpravodaj, 1, 2012/
"Křížový kámen u kostela v Budišově 2
Tento nádherný, zajímavý křížový kámen jsem popsal již na stránkách Budišovského zpravodaje č. 1/2010. Nepředpokládal jsem, že se k němu ještě vrátím. Věděl jsem, kde kámen původně stával, díky ochotě pana Pospíšila z Hodova. Ten mě dovedl k jednomu z mnoha kamenných ostrůvků s několika borovicemi uprostřed polí a ukázal mi, kde kámen býval. Podle J. F. Svobody byl křížový kámen před rokem 1937 povalen. Někdo ho musel vztyčit, kdo? Najde se ještě pamětník?

Od té doby, kdy byl objekt záměrně vyvrácen, uběhlo téměř 50 let, než byl převezen ke kostelu v Budišově, kde byl nově vztyčen. Bylo to na žádost pana faráře Slabého, který v jednom článku uvádí, že smírčí kříž je ohrožen zemědělskou mechanizací a stará cesta z Budišova do Rohů je zaorána. Podle vzpomínek chlapů z Hodova jsem uvedl, že kámen byl převezen v letech 1975-6. Muselo to být ale asi o 10 let později. Jak jsem k tomu došel? Vysvětlím.

Bylo to 5. října 2011, kdy jsem zasedl do lavice Západomoravské vysoké školy v Třebíči Borovině, abych se zúčastnil pokračovacího kurzu Dějiny křesťanství 2.
Najednou za sebou slyším mužský hlas, který někomu nabízí odvoz do Budišova. Nedalo mě to, otočil jsem se a nechal jsem pozdravovat pana Karla P. Shodou okolností jsme o přestávce s ,,Budišovákem" stáli vedle sebe. Pan Bačák, jak se představil, mě oslovil jménem, což mě překvapilo. Říkal, že se mnou byli na nějakém zahraničním zájezdu, který jsem průvodcoval, věděl, že příspívám do B. Z. Čím mě ale ohromil, byla informace, že má doma fotografie křížového kamene od kostela, z původního stanoviště!

Na další lekci jsem se do Boroviny mimořádně těšil. Nejenom na přednášku "Čarodějnické procesy". Pan Bačák překvapil. Věnoval mi vzorně nakreslený plánek původního stanoviště kamene, 3 černobílé fotografie, na jejichž zadní straně je napsán letopočet 1986 a CD, kde je 12 snímků kamene, tak jak tam stával. Na jedné fotce stojí vedle kamene asi desetiletý chlapec. Na moji otázku, kdo to je, pan Bačák odpověděl: "Můj syn, narodil se v roce 1975, jmenuje se jako já, Alois. Snímky jsem nafotil na přání pana faráře." To by přesně odpovídalo. Takže transfer mohl proběhnout v roce 1986-7.

Podle nepsaných pravidel by kámen měl zůstat na místě, kde stál po staletí. Ale zachoval by se na původním místě?

Tento týden jsem dostal zprávu od vedoucího Společnosti pro výzkum kamenných křížů v Aši, pana Víta. Řešili s policejním šéfem Západočeského kraje laxní přístup policie při vyšetřování ztrát kamenných památek. Společnost má zdokumentováno více než 2500 kamenných křížů a křížových kamenů. Za posledních 10 let jich na 350 zmizelo. Zde na okrese se naštěstí jedná pouze o jeden, ale velmi významný křížový kámen u Lukova. S pověstí o umrzlých školáčcích z Blatnice. Buďme rádi, že v Budišově u kostela můžeme obdivovat tento nevšední pamětní kámen. Pan farář Slabý předpokládal, že jeho vznik mohl spadat do 16. století. Je to pravděpodobné. Mnozí si možná řeknou, no co, nějaký šutr. Málokdo si ale uvědomí, o jak cennou historickou památku se jedná. V té době v Budišově s určitostí už stál nějaký kostelík, tvrz se přestavovala na předchůdce dnešního zámku a větřák a všechny sochy si mohou o stáří kamene nechat jenom zdát. Važme si a chraňme drobné kamenné památky. Nemáme jich tolik, abychom je přehlíželi a chovali se k nim macešsky."







Syn Aloise Bačáka, Alois


 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky