Jestřebí-0079 - Turista

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Jestřebí-0079

0079  Jestřebí  (okres Jihlava)

Rozměry:  91 x 88 x 17 cm

Popis:
Dle DOMOVOPISu Kněžic u Jihlavy,  z roku 1937
"….. je to starý poškozený, nevysoký kamenný kříž typu cyrilometodějského."
Jedná se o řecký kříž s okosenými hranami. Ve středu vystupuje doleva zahnutá šipka. Pravé rameno kříže je odlomeno, ale nachází se na místě podepřené kamením.

Pověst:
Dle DOMOVOPISu Kněžic u Jihlavy, roku 1937 napsal Jan Večeřa, řídící učitel v. v.
"…… stojí na místě, kudy vedla kdysi cesta, po níž jsou tam stopy a o niž svědčí název trati " U německé stezky" u Jestřebí, kudy asi vedla ona cesta k Jihlavě, odkudž chodili po ní snad i horníci k dolům do Předína, kde jsou po ní stopy jako v Alejích. …."

dle Vladislava Navrátila, Vlastivědný věstník moravský, roč.37, č.1, 1985
"Výstražný kamenný kříž v Jestřebském lese
… Relikty zaniklé cesty jsou patrné v celém Jestřebském lese a poté i v Sokolíčském lese. V celém přibližně 8 km dlouhém úseku je cesta sledovatelná téměř bez přerušení. Terénním průzkumem, jenž byl prováděn na základě práce Vávry Haberská stezka, bylo zjištěno, že se jedná o jednu z dalších větví (vývojových fází) Amberské stezky, jejíž průběh se v useku Moravskými Budějovicemi a Jihlavou postupem doby několikrát změnil. Pro skutečnost, že se jedná o zaniklý úsek Haberské stezky, hovoří např. zápisy v Jihlavských městských knihách.
Na spojitost kříže se zaniklou stezkou ukazuje situace v bezprostředním okolí objektu. Necelých 100m severně od kříže ve směru šipky bývala mokřina (částečně to zůstává i po provedení nejnutnějších městských meliorací). V prostoru mokřiny se cesta stáčela doleva - tak jak naznačuje šipka na kříži - ze severního do severozápadního směru. Zdá se tedy opodstatněným předpoklad, že kříž plnil výstražnou funkci a upozorňoval na nebezpečí uvíznutí povozu v mokřině. Je třeba si uvědomit, že vozy prakticky do přelomu 15. a 16. století neměly "rejdy" řízení; přední i zadní nápravy byly osazeny napevno. A tak zatáčení povozu středověku bylo problémem - zatáčelo se velkým obloukem (proto historické stezky neměly zatáčky,

serpentiny, málokdy travezovaly kratší prudká stoupání - ta byla kolmo prorážena hlubokými úvozy). Stočení cesty v mokřině tedy mohlo znamenat reálné nebezpečí v podobě uvíznutí. Existenci tohoto nebezpečí potvrzuje i vybudování umělého náspu přes mokřinu. Násep vznikl ještě za provozu na stezce a jeho pozůstatky se dochovaly v délce asi 50 m a šířce 6-8 m.
…..
…..
Do 2. poloviny 15. století spadá také zánik převážné většiny vsí v prostoru Jestřebského a Sokolíčského lesa, …. zaniklého Střenčí (ves se nacházela asi 1 km severně od kříže, jako pustá doložena 1466). - Kříž byl tedy postaven nejpozději před polovinou 15. století."



dle Ladislava Vilímka, deník Vysočina, 11.června 2005

"Křížem Krážem po památkách Vysočiny - díl LXIII - Haberská stezka
Měli bychom vědět, že v místech dnešního Jestřebského lesa, kolem myslivny Aleje, zanikly ve středověku vesnice Střenčí, Zhořec, Stančice, Skalky a Martinice. A zanikla rovněž jedna z důležitých komunikací, vedoucí z Čech na Moravu a dále do Rakous, tzv.haberská stezka.
Její nejstarší trasa vedla původně z Jihlavy přes Brtnici, kněžice, k Opatovu, zatímco pozdější, druhá větev této cesty směřovaly od Jihlavy k Rančířovu a dále na Čížov, Cerekvičku, Regenholz, Sokolíčko, Střenčí do Opatova. Procházela tedy dnešním lesnatým prostorem kolem Alejí. Užívalo se jí v průběhu 14. a ještě počátkem 15.století. Jak již bylo řečeno, v Jestřebském lese je doprovázena dvěma kamennými památníky.

První se nachází asi 300 m od myslivny. Jedná se o poškozený, snad pozdně gotický kamenný žulový kříž, na němž je vyobrazen reliéf jakési zahnuté šipky s hrotem vzhůru. Osobně mi víc připomíná dýku s mírně zahnutým ostřím, jehož část se včetně rukojeti časem odloupla, anebo byla uražena. Tak či onak odpovídá této tragické události záznam z roku 1410 objevený Měřickým ve čtvrté jihlavské městské knize. Uvádí se v něm, že při výslechu se jistý Marcin řečený Kozí Oko doznal, že zabil poblíž Střenčí jakéhosi kupce ze Znojma.
Šlo by tak o smírčí kříž postavený na místě loupežné vraždy. Přesto někteří badatelé soudí, že zde plnil výstražnou funkci, což vzhledem k velikosti kolem jednoho metru nad terénem, a někdy ani to ne, je dost málo pravděpodobné. Kámen by neustále zarůstal do okolní zeleně a lišejníky zarostlý povrch by nebyl vůbec nápadný."

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky