- Turista

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Přírodní rezervace Křemešník
(okres Pelhřimov, kraj Vysočina)

Jedná se o rezervaci, která chrání smíšený les se skalkami na vrcholu stejnojmenného kopce. Chráněné území zde bylo vyhlášeno již v roce 1985 na území o rozloze 37 ha. Chráněné území je domovem mnoha druhů živočichů a rostlinstva. Celou přírodní rezervací prochází několik naučných stezek.

Na vrcholu Křemešníku je osada stejného jména, poutní místo s barokním kostelem Nejsvětější Trojice, rozhledna Pípalka a poutní hotel Křemešník.
V okolí dále nalezneme další objekty - Větrný zámek, kapličku sv.Jana Křtitele se "zázračným" pramenem, Křížovou cestu s Božím hrobem, poustevnu, Stříbrnou studánku, myslivnu Korce, tábořiště Slunečná paseka a další.

Tímto Vás zvu na vycházku za poznáním krás přírodní rezervace Křemešník.

Vycházku započneme od hotelu Křemešník, kde je též parkoviště. Prohlídku rozhledny Pípalka si necháme na později.


Kostel Nejsvětější Trojice
Jedná se o nejstarší stavbu na Křemešníku, jedná se o poutní kostel postavený na místě, kde před tím stávala dřevěná kaple z roku 1555. V letech 1651 až 1652 jako díkuvzdání za ukončení třicetileté války a také kvůli rostoucímu počtu poutníků byla původní kaple přestavěna a zvětšena. V roce 1710-1720 dostal objekt současnou podobu a poslední stavební úpravy pochází z roku 1750, kdy byl kostel slavnostně vysvěcen. Vedle objektu kostela nalezneme i sluneční hodiny.


Ambity s kaplemi
Stavba rozsáhlých ambitů, s kaplemi na každém konci, proběhla v roce 1734. Ambity tak oddělily vlastní prostor určený k církevnímu poslání od otevřené plochy zaplněné při poutích davy návštěvníků. Krytý prostor též poskytuje za nepříznivého počasí úkryt poutníkům přicházející na Křemešník.


Větrný zámek
V roce 1930 se sochař a medailér Josef  Šejnost, rodák z nedalekého Těšenova, začal stavět pseudogotický hrádeček "U Sedmi havranů" nebo také "Větrný zámek". Plánoval zde zřízení muzea všech svých medailérských prací. Stavba zůstala do dnešních dnů nedokončena.


Křížová cesta a Boží hrob
Nedaleko od "zázračné" studánky vystupuje směrem ke kostelu křížová cesta. Původní křížová cesta byla postavena podél staré pěšiny roku 1689. V roce 1947 byly zchátralé cihlové kapličky nahrazeny žulovými.
Křížová cesta má čtrnáct zastavení, posledním je Boží hrob. V umělé jeskyni, jež je přistavěna ke skále, se nachází socha Ježíšova těla.


Kaplička sv.Jana Křtitele se "zázračným" pramenem
Barokní kaplička sv.Jana Křtitele postavena asi roku 1689 nad "zázračným" pramenem. Roku 1939 byla opatřena železnou mříž.




Studánka se "zázračnou" vodou se nachází pod kamenným oltářem uvnitř kapličky sv.Jana Křtitele, která byla příčinnou vzniku poutního místa.




"Zázračná" studánka
Je pradávnou, nepochybnou příčinou vzniku poutního místa. Písemné zmínky o vlastním pramenu jsou již v letech 1763 a 1782. Pramen vyvěrá periodicky a nikdy nezamrzá.
Pověst o léčivých účincích vody zesílila za třicetileté války. V dobách epidemie cholery v českých zemích uprostřed 19.století přišly pro "zázračnou" vodu desettisíce lidí.
Chemickou analýzou bylo zjištěno, že voda je velice čistá, chudá na minerály, slabě radioaktivní a obsahuje nepatrné množství stříbra. Tím se vysvětluje, že uchovaná voda v lahvích se po dlouhou dobu nakazí.




Poustevna
Poustevna se nachází za kapličkou sv.Jana Křtitele, po její levé straně směrem ke kostelu. Během rekonstrukce studánky v roce 2000 narazil kamenický mistr na podzemní prostor v zadu za kapličkou zasypaný zeminou a kamením. Poté, co ručně odstranil kameny ze zborcené klenby pod nánosy hlíny, objevil se před ním půdorys objektu dávno zapomenuté poustevny v opuštěné hornické štole. Jeden z poustevníků, který zde žil je i Jiří Mrňátek, pobýval zde po roce 1660 a jeho ostatky jsou uloženy v kapli mrtvých nedaleko chrámu sv.Trojice.
Poustevníci byli povinni žít v chudobě, pokoře, poslušnosti, rozjímání, pokání a samotě.


Stříbrná studánka
Na řadě míst křemešnických svahů se již od 13.století s různě dlouhými přestávkami dolovalo stříbro. Šachty se táhly od Výskytné přes Sázavu až na Křemešník. Zašlou slávu období dolování připomíná jen Stříbrná studánka. Její čistý a vydatný pramen má mít počátek právě v zasypaných štolách.
V sedmdesátých letech 20.století byla pouze přirozeným nechráněným pramenem. Současnou podobu s novou šindelovou střechou a rekonstruovanou mříží má od roku 2001.



Myslivna Korce

První písemné zprávy o existenci vesnice Korce pochází z roku 1454, která se v poměrně krátké době stala pustou.
Koncem 16.století se uvádějí na Křemešníku revíry, z čehož lze předpokládat, že tu bylo i obydlí myslivce. Kdy byla myslivna postavená, není známé.
První prokázané působení myslivce na Korcích je z roku 1756, stejnojmenná správa je uváděna po roce 1790.
Po roce 1938 bylo přikročeno k postupným úpravám. V letech 1839-1840 byla obnovena střecha a kolem roku 1885 došlo ke stavebním úpravám většího rozsahu, které vyvrcholily na přelomu 19. a 20.století přestavbou na patrovou budovu.
V roce 1998 bylo přikročeno k její zásadní renovaci a současnou podobu má od roku 2000.


Slunečná paseka
Jedná se o tábořiště České tábornické únie



A toto je konec naší vycházky přírodní rezervací Křemešník.


Tak zase někdy někde jinde na hezkou shledanou.

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky