- Turista

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Syenitové skály u Pocoucova
(okres Třebíč)

Jedná se o přírodní památku vyhlášenou již roku 1950 a v roce 1988 výnosem ministerstva kultury
[14.200/88-SÚOP] bylo toto území prohlášeno za chráněné.
Bizarní skalky představující charakteristickou ukázku balvanitého rozpadu žulosyenitu třebíčského masivu na ploše necelém jednom hektaru plochy.


Žulosyenit je magmatická hlubinná hornina chudá křemenem a bohatá tmavou slídou - biotitem s nápadným světlým vyrostlicemi draselného živce. Je součásti tzv. třebíčského masivu prvohorního stáří a je charakteristická vysokou přirozenou radioaktivitou v důsledku obsahu uranu, thoria a radioaktivního izotopu draslíku. Balvany představují odolná jádra, která nepodlehla silnému tropickému zvětrávání v třetihorách i mrazovému zvětrávání v chladných období pleistocénu. Exfoliační klenba s balvanitým pokryvem byla obnažena zahlubováním potoka a odnosem zvětralin.
/výše uvedený text je opisem informativní tabule u této přírodní památky/

Syenit (dle geologické encyklopedie) -  hrubozrnný plutonický neboli hlubinný magmatit intermediálního složení ; neobsahuje křemen (tím se především liší od granitu /žuly/) a bývá poněkud tmavších barev než granit. Hlavní složkou jsou alkalické živce (ortoklas, anortoklas, mikroklín) s menším podílem plagioklasů (nejvýše jedna třetina všech živců), doprovázené biotitem a amfibolem. Některé syenity obsahují foidy, zvláště nefelín (nefelinický syenit). Melanokratní odrůda se někdy nazývá durbachit. Výlevným ekvivalentem syenitu je trachyt. Přibýváním křemene syenit přechází v granit , objevením se labradoritu a někdy i olivínu přechází v alkalické gabro, hojnějším zastoupením oligoklasu nebo andezínu přechází v monzonit (granit); přechodní hornina mezi syenitem a dioritem se nazývá syenodiorit. Syenity nejsou příliš časté, někdy mohou tvořit i ringové (prstencové) struktury, často provázené karbonatity. Žilné ekvivalenty jsou mikrosyenity nebo syenitové porfyry, jde-li o odrůdy s porfyrickou strukturou. Lamprofyrickou odrůdou je mineta (lamprofy). je odrůda syenitu těžená k ozdobným účelům.
/předchozímu textu vůbec nerozumím, text je tu pouze pro úplnost/

Syenit se užívá především jako stavební kámen. V starověké architektuře (například v Egyptě) byl užíván i jako sochařský materiál pro tvorbu soch.


Přístup:
Z obce Pocoucov po žluté značené turistické cestě směr Budikovice. Hned za obcí musíte projít brodem přes potok Lubí. Jsou zde kameny, po kterých se nechá přejít. Za brodem se vydejte  vlevo a po louce podél potoka Lubí. Následně Vás bude čekat opětovné brodění stejného potoka. Vlevo před tímto brodem jsou chráněné duby. Jakmile přejdete přes brod tak začátek přírodní památky máte již po levé straně před sebou. Je zde umístěná informativní tabule. Masiv syenitových skal u Pocoucova se táhne podél potoka Lubí v délce cca 2 km.

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky